Jsem mladý důchodce


Nehodlám teď hovořit o tom, jak v 6 ráno běžím s letákem do Kauflandu a nadávám na omladinu. Pojem "mladý důchodce" totiž přestal být žertem, který prohodíte s přáteli uprostřed konverzace, ale nabral reálných tvarů. 

Lidé, co mě poznali až v posledních letech by do mě vůbec neřekli, že v 15 letech jsem už pila, zkoušela jsem různé hlouposti a byla ve svém uvažování a jednání dost bezohledná nejen vůči sobě, ale i vůči ostatním. S kamarádkou jsme si kupovaly nejlevnější krabicové víno, a tak dále a dále. A je naprosto fascinující, jak se s postupem let a různých životních zkušeností naprosto změnil nejen můj vzhled, ale i má celá osobnost. Napadlo mě o tom napsat, protože poslední dobou jsem o tom vedla konverzaci a vícero lidmi a když jsem se nad tím zamyslela, tak mě samotnou to docela překvapilo. Lidi se tedy skutečně mění, neustále.

Nemám nic proti lidem, co se chodí bavit do klubů nebo barů, co potřebují alkohol k tomu, aby zábavu považovali za kvalitní. Nebo že žijí svůj život chaoticky a nehledají nic stálého a nad svými hodnotami vlastně vůbec neuvažují. Taky jsem taková kdysi byla, takže v žádném případě tohle nesoudím a možná i chápu, proč takhle žijí, ale já toho už dávno nejsem schopná. A začala moje cesta k mladým důchodcům. 

Když se s někým bavím o tom, jak žiju, tak to možná někomu připadá nudné. Nebo je překvapuje, že mám v pouhých 22 letech nějaké pevné zásady. Hodně mých vrstevníků rádo pije, kouří, baví se do rána, nechtějí se vázat, a škola je otravuje. Já se bohužel s ničím u toho nedokážu ztotožnit. Informace, co mi předávají ve škole, mi přijdou většinou zajímavé, z jedné skleničky vína mám ještě dva dny břichabol, jsem věrná a oddaná (a mám velké štěstí na přítele) a večírky a bary mě unavují a vždycky se těším domů. 

Ráno se budím brzy, jsem pyšná na svojí bylinkovou zahrádku, ráda hraju hry, poslouchám oldies, chodím na procházky, peču koláče a píšu básně. Miluju návštěvy divadla, kavárny, kde si dám horký čaj a nějaký dortík, přečtu si knihu. Kdo ví, možná se vrhnu i na pletení.

Možná vám přijdu nudná, možná jsem tak trochu páprda, ale věřte mi, jsem tak sama sebou a neuvěřitelně šťastná. 

Nikola





1 komentář:

  1. Palečky vzhůru. Já pořád říkám že jsi rozumná a chytrá.. Ale zase se nesmí přechválit. Však rozumíš. Mám tě ráda. To krabicové to teda byl humus. Ničitel žaludečních šťáv. Již jsem zticha. Papa.B

    OdpovědětVymazat

Instagram