Přečteno #3: Vlčí ostrov, Forrest Gump

02 března Nikola Pincová 0 Comments

V posledním měsíci jsem se zase hodně rozečetla. Zkouškové jsem úspěšně zvládla, takže už nebylo nutné číst poznámky ze školy, ale vrhla jsem se na něco, při čem jsem po půl hodině nedostávala hned migrénu. :-)


1. Vlčí ostrov
Na začátku února jsem objevila knížku s názvem ,,Vlčí ostrov" od norské autorky Lajly Rolstadové a líbilo se mi na ní, že jsem o ní nic moc neslyšela, jen mě zaujal obal, pak ještě víc popisek na internetu, tak jsem ulovila v Neoluxoru v Palladiu poslední kus a pustila se do čtení. Jelikož jsem od toho neměla žádná očekávání, tak mi ta knížka dělala jen radost. Jde o autobiografii autorky, která se celý svůj život potýká s klinickou depresí. Lékař jí tvrdí, že bez léků nedokáže žít normálníě a že potřebuje rutinní život, aby vše psychicky zvládala. A Lajla udělá přesný opak. Odjíždí do Kanady, kde asi půl roku pracuje jako správcová chaty, pak se vrací zpět do Norska, kde si vydělá nějaké peníze, aby se mohla znovu vrátit a tentokrát projet i celou Ameriku. Důležité je, že na cestě poznává spoustu lidí různých příběhů a povah, což jí mnohému učí nejen o nich, ale i o sobě.


2. Forrest Gump

I když jsem film viděla aspoň stokrát, tak jsem nikdy nečetla tu knížku a kvůli tomuto zjištění jsem se teda pěkně zastyděla. A styděla jsem se ještě víc, když jsem knížku dočetla, protože takhle dobrou knihu, která by mě tak oslovila, jsem už dlouho nečetla. Od filmu se v některých věcech liší, nebudu popisovat v jakých, film je opravdu spíš jen na motivy knihy, ale myslím si, že jak film, tak kniha jsou skvělé trochu jiným způsobem. Na knize se mi strašně líbily ty velmi jednoduché myšlenkové pochody Forresta, byly mi hrozně sympatické a upřímně i osvěžující, narozdíl od hloubavých a občas i pseudointelektuálních počinů, se kterými občas máme tu čest. Forrest Gump měl neuvěřitelně pestrý život, který vypráví s "idiotskou" lehkostí a upřímností, která byla něčím, co mě po dlouhé době upřímně dojalo a donutilo mě to se i zamyslet nad mým životem a i životy mých blízkých, přesněji řečeno nad způsobem, jak svůj život vnímáme a jak se rozhodujeme. 

A co jste v poslední době četli Vy? Fandíte spíš severské literatuře nebo se rádi ponoříte do starých klasik?


Nikola

0 komentářů: