Můj filmový koutek #6: Anthropoid, Dívka ve vlaku

17 října Nikola Pincová 0 Comments


Září a říjen přinesly dva filmy, o kterých jsem byla v mžiku rozhodnuta, že na ně prostě musím jít do kina. Na konci září přišel do kin film Anthropoid, což pro mě byla taková patriotská nutnost a navíc mě opravdu zajímalo britsko-české zpracování událostí naší země za dob 2. světové války. V říjnu se objevila v kinech Dívka ve vlaku, na jejíž účet jsem samozřejmě slyšela spoustu chvály od lidí, co četli knihu. Já jsem sice knihu přečíst nestihla, ale i po zhlédnutí filmu bych si pořád knihu ráda přečetla, i když už jsem přišla o ten moment překvapení na konci.

1. Anthropoid
zdroj: pinterest.com
Určitě si všichni pamatujete ze školních hodin dějepisu, jak nám vyprávěli o hrdinech 2. světové války, parašutistech, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha, třetí nejvýše postavené osoby v nacistickém Německu, hned po Hitlerovi a Himmlerovi. Ten byl v letech 1941-1942 pověřen "židovskou otázkou" a stal se říšským protektorem ,,Protektorátu Čechy a Morava". Usadil se na zámku, asi 20 kilometrů od Prahy. A tento film právě vypráví příběh mladých československých parašutistů, především dvou, Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, kteří se pouští do sebevražedné mise s cílem zneškodnit říšského protektora, Reinharda Heydricha. Film byl podle mě hezky zpracovaný, já jsem ho v kině opravdu silně prožívala, možná proto, že jsem citlivka, ale také kvůli tomu, že zrovna o týden předtím, jsme se s mojí ségrou byly podívat právě do kostela, kde se parašutisté po atentátu ukrývali a tam byla strašně silná atmosféra, stopy po výstřelech, všude zapálené svíčky.. Příjemným překvapením bylo, kolik Čechů si ve filmu zahrálo, což ale tvořilo zajímavý kontrast s britskými herci, protože když je celý film mluvený anglicky a některá slova tam zazní v češtině, tak pak je ten rozdíl ve výslovnosti herců citelný, ale nakonec vás tohle vůbec nebude trápit, protože je to opravdu velmi dobře zpracované.


2. Dívka ve vlaku


Čekala jsem, že ten film bude napínavý, ale právě protože jsem nečetla knihu a ani nezaslechla informace, co se o tom říkají, tak jsem byla v kině opravdu šokovaná tím, jak děsivý ten film vlastně byl. Nebylo to hororové, nechápejte mě špatně, ale bylo to dost syrové. Paula Hawkins (autorka knihy) se s tím prostě nepáře. Rachel je alkoholička, stává se z ní paranoidní troska, k tomu ještě přišla o práci a neví, co se svým životem, jak se vymotat z toho začarovaného kruhu. Nebylo tomu tak vždycky, kdysi žila se svým mužem, teď už bývalým manželem, který si našel jinou ženu a má s ní dítě, které mu Rachel nemohla dát. Rachel každý den bezcílně jezdí vlakem a pozoruje okolní domy a lidi. Vedle domu, ve kterém kdysi bydlela, bydlí mladý pár, o kterém Rachel často přemýšlí a v hlavě si vymýšlí, jaký asi mají šťastný život. Ale jednoho dne Rachel v tom domě uvidí něco neobvyklého a to spustí sérii událostí, které spolu mají až neuvěřitelnou souvislost a Rachel ani netuší, jak zapletená do celé situace vlastně je...V kině mi film utekl strašně rychle, některé scény byly dost drsné, což jsem právě nečekala, ale můj šok střídalo nadšení a obrovská zvědavost, jak to tedy celé bylo.

Viděli jste už tyto dva filmy v kině? Jaké z nich máte pocity?


Nikola

0 komentářů: