Weekend off na chatě.

22 června Nikola Pincová 0 Comments


No, úplně off jsem o víkendu nebyla, vyhradila jsem si za den vždycky pár minut, abych oblažila svůj instagram, ale jinak jsem byla vypnutá. :-D Žádné články, básničky, práce. Naskytl se nám volný víkend, tak proč ho nestrávit obklopeni přírodou, když máme příležitost?




V pátek večer jsme autem vyrazili z Prahy, pustili si svůj super hudební mix do auta (který musím nahrát znovu, protože jsem ani zdaleka nezaplnila kapacitu disku) a cesta utekla rychle, protože nám svítilo sluníčko a ani ty kolony nebyly tak děsivé, jako to člověk v pátek večer čeká. Za hodinu a asi 40 minut jsme už parkovali na zahradě, pozdravil nás rybář Ďoďo, poskakující Rockoušek a moje milá maminka, která nám hned začala nabízet tunu jídla. Už mezi dveřmi se ptala, jestli chceme ohřát řízek. Najedli jsme se, dali si nás oblíbený černý čaj s citronem a jelikož bylo už celkem pozdě, tak jsme se do žádných větších akcí nepouštěli, jen se dobře bavili u vyprávění různých historek a po 10 večer šli spát, protože den byl pro všechny dlouhý. 



Za to v sobotu jsem se probudila už v 8 ráno a nalákala i Petra na snídani a nákupy. Já, jakožto neohrožený zastánce banánu a jogurtu k snídani, jsem si dala banán a jogurt k snídani a zasypala si to jablečným müsli. Petr se pustil do tribit řezů (ktery jsou opravdu výborný, ale neskutečně sytý) a po nějaké minimální ranní hygieně (zuby a opláchnout obličej), protože možnosti byly omezené, jsme vyrazili na náměstí, kde jsme prolezli pár vietnamských obchůdků ( kdo by věřil, že v tak malém městečku, bude tolik vietnamců), ale hlavně do Tesca a Lidlu, nakoupit na večerní grilování, na které jsme se s Petrem strašně těšili. 


K obědu bylo moje oblíbené kuře na paprice a moje mamka tak úplně nechápala, jak ho můžu mít ráda s rýží. A jelikož je u nás po obědě zvykem dopřát si "odpolední siestu", tak všichni na chvilku usnuli, tedy kromě Péti knihomola a mě. Já totiž chtěla někam vyrazit. Ale úplně jsem nevěděla kam. Ve Veselí měla být pouť, na kterou jsem se chtěla mrknout, ale nějak to bylo nakonec zavrženo, tak mamka přišla s náhradním plánem, ať se s Petrem zajedeme podívat na Borkovická Blata.




Vůbec nevím, jak jsem na ně mohla zapomenout! Blata jsou totiž super. Byla jsem se na ně podívat někdy před 2-3 lety a hned si je zamilovala. Borkovická Blata jsou několikakilometrový přírodní okruh, vlastně taková naučná stezka, kde si můžete prohlédnout Blatskou přírodu v celé její kráse. Měli jsme cestu sice trochu moc blátivou, protože bylo zrovna po dešti, ale jinak to byla zase nádhera, jako před lety. Nejradši mám takovou vyvýšenou cestičku po dřevěném mostě, tam to je moc krásné. A taky vyhlídka. Sice jsme tentokrát moc zvířat neviděli, ani ropuchy, ale i tak to byla krasná procházka. Po Blatech jsme si zajeli na náměstí v Soběslavi pro zmrzlinu do mojí oblíbené cukrárny a rychle ji zbaštili, protože sluníčko pálilo a zmrzlina tekla všude :-D.



A večer konečně grilování! Měli jsme grilovanou kukuřici, krkovičku a klobásky. Já k tomu ještě udělala rajčatový salát s mozzarellou a musím říct, že to byla krmě vskutku božská (vtípek z Návštěvníků). Později, kdy přišlo pár Fernetů, tak nám Ďoďo začal vyprávět své zážitky, kdy se musel bránit před útočníky. A jelikož má vojenský výcvik, tak je Ďoďo z Torisy docela vazba a dozvěděli jsme se například, že když na něj nějakej trouba machroval s nůžkami, tak stačil jeden chvat a trouba se válel na druhé straně hospody! A bylo toho mnohem víc. Takže jsme se opravdu nenudili.


O neděli vám už toho zas tak moc nenapíšu. Vzbudili jsme se, dali si snídani, hráli si s pejskem, sbalili se, k obědu zbaštili karbanátky s bramborem, cibulí a hořčicí, což je má oblíbená kombinace a vyrazili do Tábora, kde jsme si nabalili další potřebné věci a odjeli zpět do Prahy. Na dálnici bylo příšerné vedro, takže jsme se v autě smažili a do toho byla ještě ta kolona horší, než v pátek. Ale zvládli jsme to v pohodě a už před 16 hodinou byli doma.


A jaký byl Váš víkend?



0 komentářů: