Velikonoce v Liberci.

02 dubna Nikola Pincová 0 Comments



Co Vám budu povídat, název je dost výmluvný sám o sobě.

Ale ne, teď vážně. Na žádný šlehání pomlázkou nedošlo, sice jsme obdrželi mazanec velký jako kolo od auta, ale jinak jsme to nijak zásadně neslavili. Přijeli jsme do Liberce z úplně jiných důvodů. Zaprvé jsme se chtěli vidět s Petrovou rodinou a za druhé nás čekal další ples, na který jsem se moc těšila, protože jsem konečně měla příležitost vytáhnout ze skříně svoje úžasné šaty, které byly jeden z mých nejlepších úlovků minulého roku.



Válíme se!
V pátek ráno jsme se tedy vydali na cestu autem, což byla oproti autobusu příjemná změna. Trochu nám pršelo, vlastně celý víkend až na neděli, ale to zas tak nevadilo, protože povídat jsme si mohli i zalezlí v baráku. Když jsme dorazili na Dlouháč, tak jsme dostali k obědu parádní nálož krůtího masa s mrkví a bramborovou kaši, což byl pro mě největší jídelní zážitek celého víkendu (já opravdu miluju maso s mrkví a kaši). Následovaly kecy, klepy, znáte to. Ve 14 hodin jsme ale já s Petrem a Wanda s Jirkou vyráželi do Liberce, protože Petr měl domluvenou kadeřnici (a mezi námi už to potřeboval jako sůl :P ). Ne, že bychom ho tam chtěli všichni doprovázet, ale měli jsme s Wandou zálusk podívat se do pár obchůdků, jak už to u nás bývá. Já NUTNĚ potřebovala do Yves Rocher, protože mi došel můj nejoblíbenější makeup na světě, a to Zero Défault. Když jsem s mým prvním balením došla ke dnu, tak jsem dostala menší zástavu srdce. Wanda se hnala do Sephory, protože toužila po avokádové masce na ruce. Pak už jsme se setkali s ostříhaným Peťou a už tradičně si sedli k Bláhovi, kde si všichni dali do nosu. Nakonec jsme se stavili v knihkupectví, kde kluci koupili babičce k svátku (nebo narozeninám??) knížku. 


A málem bych zapomněla na kino!! Byli jsme se podívat na Batman vs Superman! Moje dojmy z filmu jste si mohli přečíst zde na blogu.

Naprosto nejfotogeničtější nádhera na celém světě! Chřřř!
Pátek jsme zakončili chlebem s mortadellou, což je pravděpodobně moje nejoblíbenější večeře a nestydím se za to! A upřímně jsem usnula ten večer jako špalek. 


Sobota začala klasicky. Jako vždy jsem byla první vzhůru. Na Dlouháči jsem vždycky první vzhůru, poklízím kuchyň, dělám si čaj a čekám, až někdo vstane a bude si se mnou povídat. Dám si jogurt, banán, černej čaj s citrónem, a pak se pomalu ostatní začnou vynorovat. Štěkot psů, Petrovy rozcuchané vlasy a pomačkaný obličej, Wandy výraz "zabij mě, to už je ráno?", Jirka v trenkách a upovídaná Pavla. Taková jsou rána na Dlouhém Mostě.

K obědu jsme měli svíčkovou, kterou já tůze nerada a všichni mě za to hejtí, obzvlášť Jirka s Wandou. Ale jednou za rok to prežiju a nerada jsem před ostatními za vybíravce. Ale ta svíčková nebyla špatná, bylo k tomu dobré maso a dostala jsem těstoviny, takže jsem si i já docela pošmákla. Pak se babičce Lidušce předávaly dárky k narozeninám.




Odpoledne jsem si strašně moc užila, protože Petr učil Jirku tancovat, pak se zapojil i Tomáš a celý to bylo moc veselý. Taky se naše dívčí část připravovala na ples a já se na všech hezky vyřádila. Všem jsem udělala vlasy, Pavle linky a překvapilo mě, že byly celkem slušný. Pak jsem ještě něco napatlala na sebe, prostě dívčí ráj. Rychle jsme ještě zbodli hranolky s masem, které nám připravil Tomáš a nastal čas nacpat najedené pupíky do šatů. Ha, povedlo se.

zdroj: photovl.com/jablotron
Ples se konal v Jablonci nad Nisou a pořádal se k příležitosti 25. výročí Jablotronu. To znamená v překladu šampaňské, dvě láhve vína.. Ale ne, taky jsme hodně tancovali! Protože jsem konečně byla tak moudrá, že jsem rezignovala na podpatky a obula baleríny, abych celý večer neskučela. A udělala jsem fakt dobře, protože tancování jsem si moc užila. Hrál nám k tomu orcherstr. A přišel i kouzelník! Byl to spíš komik než kouzelník, ale svými lehce úchylnými vtipy všechny pobavil. V 11 večer jsme si dali chlebíček, pak ještě pár tanečků a po půlnoci opustili bujaré oslavy, protože jsme byli znaveni.



Co bych Vám tak mohla říct o neděli, ta byla umírací. Zaprvé nám sebrali hodinu spánku kvůli posunu času, takže já se v 10.30 vysoukala z postele a dala si vydatnou sprchu a méně vydatnou snídani- banán a čaj s medem. Zjistila jsem totiž, že jsem přišla o hlas. Očividně jsem si vyřvala hlasivky na plesu. V neděli tudíž zavládla tichá domácnost. Všichni byli unavení, navíc jsem je nemohla bavit svými vtípky, takže to bylo na levačku. Měl nás vzpružit až oběd od babičky Haničky- pečený králík se zelím a bramborovými noky, ale i přes to, jak byl výborný, nás ještě víc uspal. Já se trochu probrala až při odpolední procházce po Dlouháči, protože bylo na čase provětrat faldy.

No a navečer jsme odjeli. Já bez hlasu, ale za to s plným kufrem jídla, takže body k dobru!


A jaký víkend jste měli Vy?




0 komentářů: