Smolné dny.

24 listopadu Nikola Pincová 0 Comments

Zácpu v Indii můžete dostat velmi snadno.

Stává se. Mně docela často. Nevím, jestli je to tím, jak mám pořád ve všem zmatek (kromě diáře, ten mám dokonale uspořádaný podle sekcí a barev), ale strašně často se mi stávají takové humorné nebo někdy až nešťastné situace. Popíšu vám dnešní den, a to pěkně z čerstva.

POZN. Asi jste si všimli, že jsem změnila název blogu na "Francouzský buldoček" a taky jsem tomu přizpůsobila vzhled blogu. Nehledejte za tím nějakou filosofii, moc se mi líbí francouzští buldočci a trochu mě inspirovala moje ségra. Navíc název "Velvet Roses" už neodpovídal tomu, co bych chtěla. To je vše. :-)

Zpátky k příhodě. Dnes ráno jsem měla v 9.34 vyrážet tramvají na jógu. Byla jsem tak duchaplná a úžasná a skvělá, že jsem vyrazila už v 9.30, abych nemusela chvátat a měla hezky klidnou cestu. Tudíž v 9.30 vyrážím ze svého domova tramvají a někdy v 9.54 bych měla být na Náměstí Míru, odkud nasedám na metro a jedu na Skalku. Na Skalce jsem měla být asi v 10.13 a hezky pěšky bych si to došla do Jóga studia, které mám už jen 5 minut pěšky. 
Naplánovala jsem si to opravdu moc hezky. Jenomže jsem trčila někde mezi Zborovskou a Palackého náměstí od 9.37 až do 10.10. Ano, skoro 40 minut jsme stáli mezi zastávkami a jednou z pár minut jsme popojeli asi o 1 metr! Výborně, na jógu mi to vycházelo, že než tam dojedu, tak budu mít přes půl hodiny zpoždění a jelikož jedna lekce trvá hodinu, tak to opravdu nemá cenu. Opravdu potěšena touto ranní projížďkou, jsem vystoupila na Palackého náměstí, když tam konečně po mých 45 minutách cesty dojela tramvaj a pro jistotu jsem šla na metro na Karlovo náměstí. Vystoupila jsem na Andělu a naštvaně jsem si mrmlala pod vousy (nemám ve skutečnosti vousy, poctivě si je holím) a jaksi jsem si nevšimla, že jedu po eskalátorech, které vedou na špatnou stranu ulice, a to Na Knížecí, a to bych se Anděl hezky prošla. Takže jak idiot se otáčím a všichni mě sledují a šeptají si něco o vidláctví a vesničanství a já s poraženeckým výrazem konečně vylejzám na správné straně a utíkám na tramvaj, jejíž teplo uvnitř je jen mírnou satisfakcí za tohle ranní dobrodružství.

Co vy a zácpy? Dáváte si na to Smectu?


0 komentářů: