Básnické střevo #2: Lesní víla.

29 září Nikola Pincová 0 Comments


Jednou v noci potkal jsem v lese vílu,
měla bosé nohy a vlasy jako slámu.
Zastavila se u keře s jahodami,
jednu dala do úst,
pak svůj plachý pohled věnovala mi,
já v tu chvíli v muže musel vyrůst.


Utekla jak plachá laň,
když upřel já své oči naň.
Celý život v listu z lesa měla,
viděla ho, když své oči otevřela.


Vzala mi dech,
když se vrátila, řekla:,,Nezapomeň dýchat."


Utrhla list ze stromu,
v němž já spatřil svůj život,
jak vzdaluji se domovu,
jak běžím v lese bez bot.




0 komentářů: