Konečně.

17 května Nikola Pincová 0 Comments


Konečně se mi to povedlo. Zabralo mi to asi šest let. Šest let boje se mnou samotnou, než jsem se rozhodla, že si konečně odpustím. Že nebudu osoba, která se tak z hloubi duše nenávidí. Prostě už jsem toho měla dost. Můj dřívější přístup k životu a nenávist k sobě samé absolutně zastínila všechno dobro a krásné věci, které mě v životě mohly potkat, ale díky tolik negativnímu přístupu jsem je sama zastrašila a posílala je pryč. Očividně jsem nechtěla, aby se mi děly dobré věci.

Ale nepřišel nějaký zlom, kdy bych si řekla, že to navždy změním, byl to postupný proces. Pomalu jsem porážela určité démony uvnitř mě a jednoho dne jsem si uvědomila, že tu najednou nejsou. Nebo se alespoň neozývají. A když jsem na tohle přišla, tak to byla neskutečná úleva.




Naučila jsem se milovat svojí osobu. Pečovala jsem o sebe s velkou láskou a zároveň respektovala přirozený řád věcí. Mám takové vlasy a jsou tak fajn, líbí se mi. Můj pokřivený nos ke mně najednou neodmyslitelně patřil a připomínal mi humorné zážitky z páté třídy na základní škole, když jsme s kamarádkou o přestávkách tancovaly po třídě a já upadla přímo frňákem na podlahu. Zamilovala jsem se do pih, které se hlásily o pozornost s příchodem teplých jarních a letních dní. Měla jsem ráda svoje tělo, protože jsem se o něj pěkně starala a věděla jsem, že ke mně patří a je štíhlé, protože dobře jím a ráda běhám a chodím na procházky, takže se jen tak neválelo líně doma. Můj smysl pro humor rozesmíval především mě, a o to mi šlo. Měla jsem radost z každých veselých okamžiků. Přestala jsem cítit zášť k lidem a už jsem nebyla tolik nedůvěřivá a úzkostná.




Uvědomila jsem si, že když se vymaním ze vlivu, když přestanu věřit tomu, že ostatní ode mě neustále něco očekávají a i kdyby očekávali, tak že si zachovám svojí vnitřní svobodu, tak budu šťastná. Nechala jsem plynout řád věcí a rozhodla se, že s úsměvem jde všechno lépe. Byla jsem nervózní ze spousty věcí, ale pokud jsem si zachovala čistou mysl a milý přístup k životu, tak bylo všechno v pořádku a já byla klidná. Milovala jsem a byla jsem milována. Milovala jsem každým kouskem svého těla a dotýkala se zelených listů na stromech a cítila jejich život a přijímala lásku od nich zpět. Chytila jsem svého přítele za ruku a věděla jsem, že moje mysl už není nemocná. Byla jsem zdravá, šťastná a milovaná. Byla jsem doma.  



0 komentářů: