Víkend na chatě.

23 dubna Nikola Pincová 0 Comments


Minulý víkend a zároveň svoje narozeniny jsem strávila na chatě se svojí rodinou. Píšu o tom článek hlavně z toho důvodu, že mi moje rodina říkala, že před o rokem bych o chatu ani nezavadila pohledem. A mají pravdu. Někdy před rokem, když jsem ještě nebydlela v Praze a svět se zrovna točil kolem maturity, jsem byla v několik let trvajícím procesu, kdy jsem nevěděla, co na chatě dělat. Ne, že by mi vadila chata sama o sobě, to že tam je krásně jsem věděla už předtím, ale prostě mi unikalo to zásadní. Nevěděla jsem, co tam dělat. Tak jsem čuměla na televizi. Nebo jsem byla na notebooku a ksichtila jsem se.



Ale co bylo na chatě super už v té době? Že tam vznikaly moje nejlepší básničky a povídky. A teď se dostávám k tomu zásadnímu. To, co mi tolik let unikalo. Je tam neuvěřitelný klid pro vlastní myšlenky. Stres tam úplně mizí a rozplývá se někde za těmi nádherně bílými oblaky. Kdo bydlí v Praze, tak rozhodně ucítí ten rozdíl ve vzduchu. Je nádherně čistý. Můžete se tam válet po trávě, dělat kotrmelce, házet klacíky psovi a nemusíte se u toho bát, že ho přejede auto nebo že šlápne na nějaký střep.






Takže můj narozeninový víkend (ano, celý víkend) jsem strávila na chatě s rodinou a vzala jsem do té pohádky i přítele. Chodili jsme v teplákách, šli na procházku, slunili se na lavičce, hráli Activity, užívali si dobrého jídla a hráli si se psem. A hlavně přišlo první grilování v tomto roce! Spousta dobrého masa a zeleniny, akorát moje oblíbené nakládané fazolky s paprikou se nekonaly. No, zamáčkla jsem slzu, protože maso bylo prvotřídně mňam! A co teprve můj narozeninový dort (teda, dort není správné slovo, vždycky úpěnlivě prosím o střechu z bebe sušenek), na který moje maminka neměla dortové svíčky, tak mi na to položila jen svíčky čajové. Ale mně se to líbilo. Takovou legraci nezažijete nikde, než mezi svými.

0 komentářů: