Bez fasády aneb odkrytá.

05 března Nikola Pincová 0 Comments


Před nějakou dobou jsem začala chodit bez makeupu. A lidi si začali všímat. Reakce mojí sestřičky byla, proč o sebe vůbec nepečuji. Ale ono to je právě úplně naopak. Řasenka, tužka, stíny, bronzery a nevím co ještě. Zaprvé jsem byla strašně líná to na sebe každý den matlat a za druhé jsem byla strašně líná to i pak večer před spaním sundavat. Tak proč se na to nevykašlat? Bojíte se vyjít ven bez namalování přijatelnější tváře na vaši skutečnou tvář? Komu to bude vadit? Lidem? Nebo to snad vadí vám? Připadáte si bez toho oškliví? Asi moc otázek najednou, co..Ale já se tolik ptám, protože to prostě a jednoduše nechápu. Samozřejmě, že když je nějaká speciální akce, jako plesy, divadla, prostě společenské události, tak si trochu řasenky dám, ale tím to pro mě hasne, asi by mi upadla ruka, kdybych se s tím měla patlat.

Kouzlo krásy člověka tkví přece v tom, že se líbí sám sobě a má se rád. Neříkám, že já nemám občas dny, kdy bych nejraději zakryla všechna zrcadla nějakým plátnem, ale takových dní je čím dál méně. Učím se poznávat svojí skutečnou osobu, bez přikrášlovacích procesů. A je to zatraceně fajn.

Moje zkrášlovací rutina spočívá každé ráno jen v tom, že se osprchuji, učešu, otřu si obličej pomocí Tea Tree Water Oil od Lush, a pak se namažu nějakým hydratačním krémem, abych neměla suchý obličej a aby hezky voněl. Ale nejpodstatnější věc, po které je člověk nejkrásnější je dobrá nálada. Rozzáří se po tom tváře i oči. Vřele doporučuji.

Moje rada tedy zní, abyste půl hodinu nanášení makeupu na Vaši tvář zkusily někdy nahradit půl hodinou příjemného posezení nad dobrým čajem a povídáním s osobami, které vás rozesmějí a které máte rády.


S láskou


0 komentářů: